vyhledat:

jen přesná shoda
hledat v:

slova začínající na F

  Na'vi Czech
fa[fa]adp.
 s
"s použitím", nikoliv "společně s"
fahew[fa.ˈhɛw]n.emot
 pach, vůně
faoi[ˈfa.o.i]adj.
 hladký (ve smyslu "hladký povrch"; jen ve fyzickém, nikoliv přeneseném smyslu; opak ekxtxu - drsný, hrubý)
  fayluta[faj.ˈlu.ta]conj.
 tahle slova, která jsou...
vkládá větu vedlejší jako přímý předmět slovesa plltxe
zkráceno z faylì’ut a
fäkä[fæ.ˈkæ]vin.(2,2)
 jít nahoru, stoupat (angl. "go up, ascend". Pozor, infixy fäk‹1›‹2›‹3›ä)
fäpa[ˈfæ.pa]n.geogr
 vrchol, vršek
fäza'u[fæ.ˈza.ʔu]vin.(2,3)
 přicházet nahoru, stoupat (angl. "come up, ascend")
fe'[fɛʔ]adj.
 špatný (např. věc, úmysl nebo rozhodnutí)
nepoužívat pro osoby, pro ně použijte kawng
fe'lup[ˈfɛʔ.lup]adj.
 nevkusný, ledabylý, odfláknutý (ve smyslu stylu či módy)
fe'ran[ˈfɛʔ.ɾan]n.
 špatnost, nedomyšlenost
něco neodmyslitelně či neodstranitelně vadného
odv. fe’ - špatný a ran - povaha, charakter; má význam vlastnosti i samotné vadné věci
fe'ranvi[ˈfɛʔ.ɾan.vi]n.
 vada, kaz
špatný rys/vlastnost
fe'ul[ˈfɛ.ʔul]vin.(2,2)
 zhoršovat se (opak tsan’ul - zlepšovat se)
stávat se horším
fekem[ˈfɛ.kɛm]n.
 nehoda, neštěstí, katastrofa (pro význam obyčejné "špatné události" použijte tìlen afe’)
fekum[ˈfɛ.kum]n.
 nevýhoda
stinná stránka
nedostatek
fekumnga'[ˈfɛ.kum.ŋaʔ]adj.
 nevýhodný
few[fɛw]adp.loc
 napříč, přes, na druhou stranu (ve smyslu pohybu "z jedné strany na druhou", na rozdíl od ka - "přes celý povrch od jedné strany k druhé")
fewi[ˈfɛ.wi]vtr.
 honit, pronásledovat
fewtusok[ˈfɛw.tu.sok]adj.loc
 protější (nacházející se na opačné straně něčeho, hovorově je možné zkrátit výslovnost na fewtsok)
fì'u[fɪ.ˈʔu]dem.
 tato věc, tohle (jen neživotná věc, pozor - množné číslo ayfì’u, na rozdíl od podst.jm.)
fìfya[fɪ.ˈfja]adv.
 takhle, takto, tímto způsobem (odv. fya’o - cesta, způsob)
fìkem[fɪ.ˈkɛm]dem.
 tato činnost
fìpo[fɪ.ˈpo]dem.
 tento (člověk či živá věc)
fìrewon[fɪ.ˈɾɛ.won]n.temp
 toto ráno
fìtrr[fɪ.ˈtrˌ]adv.temp
 dnes
fìtrro[fɪ.ˈtrˌ.o]adv.
 po celý dnešek
fìtsap[fɪ.ˈ͡tsap]adv.
 navzájem, jeden druhého
odv. fìpo a tsapor, dosl. "tento (člověk či živá věc) tomuto"
fìtsenge[fɪ.ˈ͡tsɛ.ŋɛ]adv.loc
 tady, tohle místo
fìtxan[fɪ.ˈtʼan]adv.
 tolik, tak moc
fìtxon[fɪ.ˈtʼon]adv.temp
 dnes v noci, dnes večer
fkan[fkan]vin.
 zdát se, připadat, jevit se smyslům (podobně jako lam, ale jen ve fyzickém, nepřeneseném významu)
fkarut[ˈfka.ɾut]vtr.
 loupat
fkay[fkaj]adj.
 protivný, plný nenávisti
fkew[fkɛw]adj.
 mocný, silný (jen přeneseně, pro význam fyzické síly použijte txantur)
fkeytok[ˈfkɛj.tok]vin.(2,2)
 existovat, být ve skutečnosti
infixy fkeyt‹1›‹2›‹3›ok, odv. kifkeyti tok - být ve hmatatelném světě
fkio[ˈfki.o]n.fauna
 tetrapteron
fkip[fkip]adp.loc
 nahoře mezi / nahoru mezi
fko[fko]indef.
 obecný podmět, "ono"
fkxake[ˈfkʼa.kɛ]vin.
 svědit
fkxakewll[ˈfkʼa.kɛ.wlˌ]n.flora
 svědivka (odv. fkxake - svědit a ’ewll - rostlina)
fkxara[ˈfkʼa.ɾa]n.emot
 stres, napětí (psychické nebo emocionální)
fkxaranga'[ˈfkʼa.ɾa.ŋaʔ]adj.emot
 stresující, přinášející nervové napětí
fkxen[fkʼɛn]n.gastr
 jídlo rostlinného původu, zelenina
fkxile[ˈfkʼi.lɛ]n.cloth
 náhrdelník (zasahující až na hruď, nikoliv jen pásek kolem krku - ten je ’ali’ä)
flawkx[flawkʼ]n.cloth
 kůže (ve smyslu materiálu, nikoliv "pokožka")
flawm[flawm]n.body
 tvář, líce (část těla, ve smyslu jedné tváře, obličej jako celek je key)
flä[flæ]vin.
 uspět
flefle[ˈflɛ.flɛ]n.flora
 slunečnice, magnetotrofní rostlina
flew[flɛw]n.body
 hrdlo (krk zepředu)
flì[flɪ]adj.objnfp
 tenký, úzký, hubený (nepoužívat pro osoby)
flìnutx[flɪ.ˈnutʼ]n.
 tloušťka (ve smyslu rozměru)
flrr[flrˌ]adj.
 jemný
něžný
vlídný, přívětivý
fmal[fmal]vtr.
 udržet, udržovat (nepřetržitost)
fmawn[fmawn]n.
 novinka, něco k ohlášení
  fmawnta[ˈfmawn.ta]conj.
 novinka která zní..., novinka říkající že...
vkládá větu vedlejší jako přímý předmět sloves stawm nebo peng
zkráceno z fmawnit a
fmetok[ˈfmɛ.tok]vtr.
 zkoušet, testovat
fmi[fmi]vtrm.
 zkusit, pokusit se o (ve smyslu "zjistit proveditenost něčeho", na rozdíl od may’ - "zhodnotit dojmy z něčeho")
fmokx[fmokʼ]n.emot
 závist, žárlivost (citově neutrální, Lu oeru fmokx - "Žárlím")
fnan[fnan]vtr.
 být dobrý (v něčem), dobře něco umět (opak wätx)
fnawe'[fna.ˈwɛʔ]adj.emot
 zbabělý
fnawe'tu[fna.ˈwɛʔ.tu]n.
 zbabělec
fne-[fnɛ]pref.
 druh-, typ-
fnel[fnɛl]n.
 druh, typ (viz též předpona fne-)
fnelan[ˈfnɛ.lan]n.pers
 samec (muž)
fnele[ˈfnɛ.lɛ]n.pers
 samice (žena)
fnepe[ˈfnɛ.pɛ]inter.
 který druh?, jaký typ? (varianta pefnel)
fnu[fnu]vin.
 být potichu
fngap[fŋap]n.envir
 kov
fngapsutxwll[ˈfŋap.sutʼ.wlˌ]n.flora
 kovnásledovka (též sasančice, anemoid)
fngä'[fŋæʔ]vin.
 ulehčit si, ulevit si
v pozemském smyslu - použít koupelnu nebo toaletu
fngä'tseng[ˈfŋæʔ.͡tsɛŋ]n.
 toaleta, záchod - v pozemském smyslu (nemusí to nutně být uzavřený prostor)
fngo'[fŋoʔ]vtr.
 požadovat něco, žádat něco, domáhat se něčeho
fo[fo]pn.
 oni (4 a víc, zkrácený plurál z ayfo)
fpak[fpak]vin.
 přerušit, zastavit (nějakou činnost)
fpe'[fpɛʔ]vtr.
 poslat
fpeio[fpɛ.ˈi.o]n.myth
 výzva (obřadní význam)
fpi+[fpi]adp.
 pro, kvůli, v zájmu
fpìl[fpɪl]vtr.
 myslet
fpìlfya[ˈfpɪl.fja]n.phil
 způsob myšlení (odv. fpìl - myslet a fya’o - cesta, způsob)
fpom[fpom]n.
 příjemno, dobrý pocit, klid, mír
fpomron[fpom.ˈɾon]n.
 zdraví (duševní)
fpomronga'[fpom.ˈɾo.ŋaʔ]adj.nfp
 zdravý (duševně)
ne pro osoby - pro ně použijte lefpomron
fpomtokx[fpom.ˈtokʼ]n.
 zdraví (fyzické)
fpomtokxnga'[fpom.ˈtokʼ.ŋaʔ]adj.nfp
 zdravý (fyzicky)
ne pro osoby - pro ně použijte lefpomtokx
fpxafaw[ˈfpʼa.faw]n.fauna
 medúza
fpxäkìm[ˈfpʼæ.kɪm]vin.
 vstoupit
fra'u[ˈfɾa.ʔu]indef.
 všechno (všechny věci)
frafya[ˈfɾa.fja]adv.
 každopádně, v každém případě
frakrr[ˈfɾa.krˌ]adv.temp
 vždy, pořád
fralo[ˈfɾa.lo]adv.
 pokaždé (odv. alo - "krát", instance)
Franse[ˈfɾan.sɛ]n.ling
 Francie, francouzština
frapo[ˈfɾa.po]indef.
 každý, všichni
frato[ˈfɾa.to]part.
 značka třetího stupně př.jm., dosl. než vše
fratrr[fɾa.ˈtrˌ]adv.temp
 denně, každý den
fratseng[ˈfɾa.͡tsɛŋ]adv.loc
 všude
fratxon[fɾa.ˈtʼon]adv.temp
 každou noc, "každonočně"
frawzo[fɾaw.ˈzo]intj.
 OK, vše v pořádku, všechno jde dobře
odv. fra’u - všechno a zo - být v pořádku
frìp[fɾɪp]vtr.
 kousnout
frrfen[ˈfrˌ.fɛn]vtr.
 navštívit (pozor, nedokonavý vid rovněž frrfen)
frrtu[ˈfrˌ.tu]n.
 host, návštěvník
fta[fta]n.
 uzel, smyčka, suk (na provaze)
fta si[fta si]vin.
 zavázat uzel
udělat smyčku
ftang[ftaŋ]vinm.
 zastavit, přestat
ftawnemkrr[ftaw.ˈnɛm.krˌ]n.temp
 minulost (odvozeno z ft‹awn›em - prošlý a krr - čas)
ftär[ftæɾ]adj.
 levý (směrově, opak skien - pravý)
ftärpa[ˈftæɾ.pa]n.
 levá strana (ftär + pa'o)
fte[ftɛ]conj.
 aby, za účelem (vyžaduje konjunktiv)
fteke[ˈftɛ.kɛ]conj.
 aby ne (vyžaduje konjunktiv)
ftem[ftɛm]vtr.
 projít (okolo něčeho)
ftia[fti.ˈa]vtr.
 studovat, zkoumat
ftu[ftu]adp.loc
 z, směrem od (ve smyslu pohybu v určitém směru, opak ne - k.
Nedá se použít k vyjádření původu, v tom případě použijte ta
ftue[ˈftu.ɛ]adj.
 snadný, jednoduchý
ftumfa[ˈftum.fa]adp.
 zevnitř
odv. ftu - z a mìfa - vnitřek
ftxavang[ˈftʼa.vaŋ]adj.emot
 vášnivý
ftxey[ftʼɛj]vtr.
 zvolit, vybrat
ftxey ... ftxey[ftʼɛj ... ftʼɛj]conj.
 ať ... nebo (ftxey fì'u, ftxey tsa'u, ke tsranten - "ať tohle, nebo tamto, není to důležité")
ftxey ... fuke[ftʼɛj ... fu.ˈkɛ]conj.
 jestli ... nebo ne
ftxì[ftʼɪ]n.body
 jazyk (orgán)
ftxìlor[ftʼɪ.ˈloɾ]adj.gastr
 chutný, lahodný, vynikající (jen o jídle, odv. ftxì - jazyk a lor - krásný)
ftxìvä'[ftʼɪ.ˈvæʔ]adj.gastr
 odporný, mizerně chutnající (jen o jídle, odv. ftxì - jazyk a vä’ - ošklivý)
ftxozä[ftʼo.ˈzæ]n.
 oslava, svátek, zvláštní příležitost
ftxozä si[ftʼo.ˈzæ si]vin.
 slavit, oslavovat
ftxulì'u[ftʼu.ˈlɪ.ʔu]vin.(1,1)sociol
 promlouvat, hovořit, mít proslov (v řečnickém smyslu)
infixy ftx‹1›‹2›‹3›ulì’u, odv. täftxu - tkát a lì’u - slovo
ftxulì'uyu[ftʼu.ˈlɪ.ʔu.ju]n.sociol
 řečník
fu[fu]conj.
 nebo
fula[ˈfu.la]conj.
 který (pro napojení v.v. podmětné po přechodném slovesu)
odv. fì’u-l - tohle-ergativ a a - který
furia[ˈfu.ɾi.a]conj.
 pokud jde o (pro napojení v.v. tematické)
odv. z fì’u-ri - tohle-téma a a - který
futa[ˈfu.ta]conj.
 že (pro napojení v.v. předmětné po přechodném slovesu, odvozeno z fì’u-t - tohle-4.p a a - který)
fwa[fwa]conj.
 že (pro napojení v.v. podmětné po nepřechodném slovesu, odvozeno z fì’u - tohle a a - který)
fwampop[ˈfwam.pop]n.fauna
 tapirus (zvíře podobné praseti)
fwang[fwaŋ]adj.gastr
 kořeněný, pikantní (ve smyslu chuti)
fwäkì[ˈfwæ.kɪ]n.fauna
 kudlanka
fwäkìwll[ˈfwæ.kɪ.wlˌ]n.flora
 orchidej kudlankovitá
fwefwi[ˈfwɛ.fwi]vin.
 hvízdat, pískat
fwel[fwɛl]adj.
 rozbitý, zlomený
fwem[fwɛm]adj.
 tupý (jen pro hrot, špičku; na rozdíl od tete - jen pro ostří, čepel)
fwep[fwɛp]n.
 prach (ležící na nějakém povrchu)
fwew[fwɛw]vtr.
 hledat (něco), pátrat (po něčem)
fwi[fwi]vin.
 klouzat, uklouznout, sklouznout se
fwìng[fwɪŋ]n.
 pokoření, ponížení
rozpaky
ztráta tváře
fwìng si[fwɪŋ si]vin.
 pokořit, ponížit
fwopx[fwopʼ]n.
 prach (ve vzduchu)
fya'o[ˈfja.ʔo]n.
 cesta (fyzicky i přeneseně), způsob
fyalì'u[ˈfja.lɪ.ʔu]n.ling
 příslovce
fyan[fjan]n.
 podložka, podstavec, závěs
fyanyì[ˈfjan.jɪ]n.
 police
fyanyo[ˈfjan.jo]n.
 stůl
vyvýšená pracovní plocha
fyape[ˈfja.pɛ]inter.
 jak?, jakým způsobem? (varianta pefya)
fyawìntxu[fja.wɪn.ˈtʼu]vin.(2,3)
 provádět, vést, dělat průvodce (odv. fya’o - cesta a wìntxu - ukázat)
fyawìntxuyu[fja.wɪn.ˈtʼu.ju]n.pers
 průvodce (osoba)
fyel[fjɛl]vtr.
 utěsnit, zalepit, udělat něco nepropustným, zapečetit
jen ve fyzickém, ne přeneseném smyslu
fyep[fjɛp]vtr.
 držet něco (např. v ruce), uchopit/sevřít něco
fyeyn[fjɛjn]adj.sociol
 dospělý, vyzrálý
fyeyntu[ˈfjɛjn.tu]n.sociol
 dospělý (dospělá osoba)
fyin[fjin]adj.
 jednoduchý (opak ep’ang - složitý)
fyinep'ang[fjin.ɛp.ˈʔaŋ]n.
 složitost
stupeň složitosti
fyole[ˈfjo.lɛ]adj.
 úžasný, velkolepý
za hranicí dokonalosti (ve smylu naprosto dokonalé vlastnosti či provedení)
fyolup[ˈfjo.lup]adj.
 vkusný, vytříbený, vynikající, ušlechtilý (ve smyslu stylu, módy)